Tak jako všechny produkty, vymyšlené lidmi a v čase se vyvíjející, i brýlové obruby zaznamenaly ve druhé polovině dvacátého a na počátku dvacátého prvního století další rozvoj. To znamená vedle originálních – a často překvapivě i funkčních – tvarů také používání materiálů, které se původně objevily ve vývojově nejvyspělejších segmentech průmyslu, jako například konstrukce vesmírných lodí a letadel, motoristický sport nebo medicína. A materiálům vlastních obrub se bude věnovat tento článek. Nebudu se zmiňovat o drahých kamenech, krystalech, epoxidu a dalších doplňcích, neboť jejich rozsah je široký a není pro vlastnosti brýlí podstatný.
Když uděláme malou výpravu do historie, nejstarší pomůcky, do nichž
bylo možné zasadit čočky a nějakým způsobem je držet mezi okem a
okolním světem, byly dřevěné, rohovinové, želvovinové, kožené,
mosazné, stříbrné, zlaté, a k tomu pouzdra kožená (například z kůže
rejnoka), měděná, dřevěná, perlová a dokonce hedvábná. V první
polovině dvacátého století se objevuje nikl, ocel, celuloid a syntetické
plasty bakelit, nylon a další.
Poté nastává rozvoj a zkvalitňování stávajících materiálů a
následně i zavádění materiálů nových. Ze stávajících prodělal
největší rozvoj acetát celulózy. Nyní naprostá většina kvalitních
„plastových“ brýlí je vyrobena právě z této – z bavlny
vyráběné – látky. Je oblíbena pro téměř ideální mix vlastností.
Není přehnaně křehká, není těžká, po zahřátí na předepsanou teplotu
je dobře tvarovatelná, nezpůsobuje alergické reakce a hlavně je ji možno
velice variabilně probarvovat. Těžko uvěřitelně v tomto světě
globální konkurence pak působí fakt, že na výrobu acetátu pro brýlové
obruby má téměř monopol italská továrna Mazzucchelli, založená už
v roce 1849 a od počátku se zabývající celulózou. Asi nejznámější
acetátové obruby současnosti vyrábí Alain Mikli, nejrozšířenější je
pak typ Wayfarer od Ray-Ban
Další variace syntetických plastů jsou pak různé polymery, polykarbonát,
polyamid a jiné, zcela originální je na obruby použití trivexu, což je
syntetický materiál s výbornými optickými vlastnostmi, lehký a téměř
nezničitelný, původně používaný pro štíty kabin vojenských vrtulníků
a stíhaček a k výrobě brýlových korekčních čoček. Obruby z trivexu
jsou opravdu lehké, přitom pevné a dodávají image výrazných brýlí při
zachování pohodlí nošení. Typické trivexové obruby nabízí Monoqool
U kovových se zase rozšířilo spektrum jednotlivých prvků a slitin.
V nabídce tak najdete vedle již zmíněného niklu, mědi, stříbra, zlata a
mosazi ještě hliník, beryllium, kobalt a titan. Nejrozšířenější jsou
pak dnes slitiny niklu a mědi a několika dalších součástí, které se
nazývají podle podílu hlavních dvou prvků monel (65% nikl, 33% měď) nebo
alpaka (62% měď, 12% nikl). Dále se používá nerezová ocel, dural, měď
s přísadou beryllia a několik variant slitiny s hlavním podílem titanu.
Je to ticral (titan, měď a chrom), pružný betatitan (titan, vanad, hliník)
a titan s tvarovou pamětí, který vzniká přidáním niklu a nabízí
uživatelsky příjemné vlastnosti, protože do určitého stupně deformace
(až téměř zničení), je skutečně možné brýle dostat do původního
stavu. Všechny varianty použití titanu mají pak hlavní výhodu nízkou
hmotnost, a slitiny proto, že čistý titan není možné použít na všechny
typy obrub, protože je tvrdý a může prasknout. Procentuálně zcela
nevýznamné, ale o to zajímavější pak jsou obruby dřevěné a bambusové,
jejich hlavní nevýhoda je nemožnost přizpůsobení nositeli. Betatitan
umožnil výrobcům nabídnout i stranice bez pantů, využívající
k otevření a zavření pouze pružnost materiálu. Nejznámějšími
představiteli tohoto konceptu je Silhouette s řadou titanium a TAG Heuer,
který ovšem u modelu Reflex betatitan potáhl různě barevným elastomerem,
čímž posunul komfort nošení na ještě vyšší, již deset let
nepřekonanou úroveň. Další rozvedení tohoto nápadu pak ukázala Dánská
designová skupina Designit eyewear s brýlemi značky Slights a stranicemi,
které se na rozdíl od konkurentů ohýbají standardně za uchem směrem
dolů, ale jsou též pružné, bez pantů a díky tomu působí rovněž
neuvěřitelně pohodlně
U kovových obrub pak je nutné zmínit povrchovou úpravu z ušlechtilých
prvků nebo i jiných barevně zajímavých povrchů. Především
u luxusnějších značek jako Cartier, FRED a dalších, tak najdeme brýle
s nanesenou vrstvou zlata, platiny, paladia, ruthenia nebo dokonce
vysokopevnostní keramiky a lávového kamene.
Zapomenout nesmíme na nerezovou ocel, která zůstává oblíbená pro svou
pevnost a pružnost a umožňuje výrobcům pracovat s jemnými tvary a obruby
tvořit velmi tenké. Například většina kolekce značky Parasite je vyrobena
ze speciální pružné oceli o tloušťce pouhých 0,7 mm
A jako zcela nový materiál se nedávno objevil karbon, tedy pryskyřice
z uhlíkových vláken. Nejprve jej výrobci používali jako doplněk, poté
na výrobu celých stranic, ale nikdo si netroufl využít pružnosti karbonu a
stejně jako předtím u betatitanu pant prostě vyřadit. Až opět TAG Heuer
představil v roce 2008 bezobrubový (tzv. vrtaný) model C-flex, který
sestává pouze z nosníku, čoček, malého ocelového mezikusu a
celokarbonových stranic. Díky tomu je hmotnost rámu bez skel pouhých
3,9 gramu! Ovšem použití tohoto konceptu je limitované nemožností
přizpůsobení karbonu, musí se řešit speciálními vložkami mezi stranice
a čočky, takže pro zákazníky s atypickými tvary hlavy nebo s potřebou
velkých dioptrií není vhodný. Další posun ve využití karbonu pak
představil japonský designér Ken Okuyama se svým nejnovějším
přírůstkem v jeho kolekci Ken Okuyama eyes. Dosud pracoval „pouze“
s ocelí, titanem, betatitanem a duralem – ovšem už tyto materiály
dokázal zpracovávat v takové kvalitě, že stanovil zcela novou
úroveň – ale v minulém roce k nim přibyl speciální vysokopevnostní
karbon, používaný právě ve výše zmíněné konstrukci vesmírných
plavidel a monopostů formule 1. V případě brýlí Ken Okuyama eyes se
jedná o 15ti vrstvý, 3,5mm silný, ve čtyřech barevných provedeních, a je
z něj, opět neuvěřitelně pečlivě, vyřezána přední část brýlí,
doplněná betatitanovými stranicemi.
Jako shrnutí lze říci, že hledání nových materiálů má dva důvody –
praktický a estetický. V ideálním případě se podaří spojit dohromady
oba a pak takovýto koncept brýlí přežije.